Zastavit a změřit čas...

Když je řeč o hodinkách Patek Philippe, vždy je třeba navrátit se do historie. První signovaný chronograf byl uložený ještě v kapesním pouzdře a datujeme jej do roku 1856. Tedy pětatřicet let poté, co otec této měřicí funkce, hodinář Nicolas Mathieu Rieussec, navrhl chronograf pro krále Ludvíka XVIII. První náramkové hodinky v oficírském pouzdře s otvíracím dýnkem ukázala manufaktura Patek Philippe světu přesně před sto lety. Nebyl to však její vlastní chronograf, stejně jako většina dalších, které přišly po něm. V subtilní referenci 130, která se vyráběla v letech 1936 až 1964, i v o něco maskulinnějším modelu 1463 značka jako základ využívala strojky Valjoux. Precizně je dekorovala, modifikovala k dokonalosti a výsledný dojem z hodinek s chronografem byl malým uměleckým dílem. Reference 1463 vyrobená v roce 1942 je nyní součástí aukce Treasures of Time od Sotheby’s. Tento chronograf s vlečnou ručkou (split-seconds) patří ke zhruba 120 kusů vyrobeným ze žlutého zlata. Očekává se, že cena zdolá hranici osmi set tisíc švýcarských franků. Téhle referenci v 35mm pouzdře se přezdívá Tasti Tondi (což v překladu znamená kulatá tlačítka), a vyráběla se dokonce i z oceli (takových kusů se dochovalo zhruba sedmdesát).

Právě kombinaci perpetuálu a chronografu sběratelé vintage modelů nejvíce vyhledávají. A to počínaje referencí 1518, přes 2499 a 3970, které přišly po ní, a konče 5004 z devadesátých let, jejíž základy stojí na strojcích Lémania. Všechny tyhle variace patří mezi téměř nedosažitelné svaté grály a překoná je snad jen současná výroba.

Strojky s chronografem, zdá se, stavěla značka Patek Philippe na know-how a umu jiných výrobců, nikdy to však nezastírala. Spolupracovala s těmi nejlepšími v oboru, ovšem finální vzhled hodinek byl vždy v její režii. Ať už šlo o to, co bylo patrné na první pohled, tedy číselník a pouzdro, nebo to skryté, tedy drobounké detaily hodinkového strojku. S příchodem nového milénia a technologických pokroků si lidé paradoxně uvědomili, jak vzácná je odborná ruční práce i jak výjimečné je hodinářské řemeslo. Poptávka po mechanických hodinkách rostla a touha vlastnit špičkový tikající produkt s téměř autonomním pohonem zatím podle všeho nedosáhla vrcholu. Již dvě desetiletí zájem o hodinky kontinuálně roste a ty nejžádanější značky si uvědomují význam vlastní in-house výroby. Snaha o nezávislost je současnou mantrou moderní hodinařiny.

Chronografy určené k měření časových úseků – přičemž některé zvládají zaznamenat dokonce i mezičasy – často doprovází tachymetrická nebo telemetrická stupnice. Díky té první můžeme měřit průměrnou rychlost pro danou vzdálenost (většinou to bývá kilometr), pomocí té druhé zjistíme vzdálenost určitého zdroje zvuku. Esteticky dokonalé jsou stopky vyvedené na smaltovaném číselníku. U reference 5370P, což je velmi tradiční chronograf s vlečnou ručkou, se musí majitel rozhodovat, zda bude pozorovat dokonalost modrého smaltu na číselníku, nebo špičkový strojek s manuálním nátahem. Ten je totiž v celé své kráse viditelný skrze zadní stranu safírového dýnka. Ještě o něco sofistikovanější jsou reference začínající číslicemi 5270 a 5271. U tohoto spojení chronografu s věčným kalendářem Patek v roce 2011 poprvé využil svůj in-house kalibr. Strojky s ručním nátahem a esteticky dokonale vyvážené číselníky v šesti různých barvách doprovázejí zlatá či platinová pouzdra.