Trojnásobný mistr světa
Svět Carollinum
Kateřina Daňková
Ačkoli se Zdeněk Štybar proslavil třemi tituly mistra světa v cyklokrosu, nyní se orientuje na vrcholovou silniční cyklistiku. V minulosti triumfoval na etapových závodech, jako jsou španělská Vuelta či francouzská Tour de France. Je milovníkem rychlých aut a sbírá hodinky.
Když jedete etapový závod, je vidět, že si mezi sebou povídáte. Co se mezi cyklisty řeší nejvíc?
Asi auta, ale hned vzápětí hodinky. Ty jsou opravdu velké téma, protože neznám moc cyklistů, kteří by nějaké mechanické hodinky neměli.
Je to nějaký nový trend mezi cyklisty?
Nevím úplně jistě, proč to tak je. Možná je to teď i trochu móda, dřív se to, kdo nosí co na zápěstí, tolik neřešilo. Dnes už má spousta kluků krásné hodinky, určitě pomohlo i to, že máme vyšší platy a můžeme si špičkové hodinky dovolit. A mladá, nastupující generace nechce být pozadu, to je asi normální, že pokukujete po tom, co mají ostatní. Zároveň jde asi i o status, ale ten má platnost všude, nejen v cyklistice. Mezi špičkou se najdou už i opravdoví sběratelé, kteří do hodinek investovali hodně peněz.
Jaké hodinářské značky jsou mezi cyklisty nepopulárnější?
Často vidíte hodinky Rolex. Je to značka, u níž mají i mladí kluci jistotu, že neudělají chybu. Pak je to IWC a čím dál oblíbenější jsou tudory. Hodinky od Patek Philippe má jen pár lidí. Ještě se mezi cyklisty objevují hodinky Richard Mille, ale většinou jde o sponzorský dárek. Asi by si je nikdo sám od sebe nekoupil. Jezdí s nimi od nás Mark Cavendish a Julian Alaphilippe, podporují tým UAE v čele Tadejem Pogačarem.
Jaké byly vaše první mechanické hodinky?
Já mám hodinky spojené s nějakým důležitým momentem v životě, většinou jsou za odměnu. První hodinky, které jsem si koupil, byly od IWC. Když mi bylo patnáct let, strávil jsem pár týdnů na vysokohorském soustředění ve Svatém Mořici. Často jsem tam chodíval kolem prodejny s hodinkami, koukal do výlohy na tu nádheru a říkal si, že jsou ty ceny vysoké, i kdyby byly v českých korunách. Když jsem v roce 2010 vyhrál mistrovství světa cyklokrosu v Táboře, vrátil jsem se po deseti letech na stejné místo a hodinky si v tom švýcarském obchodě koupil. Tehdy jsem ještě hodně váhal, říkal jsem si, že bych za ty peníze měl zánovní oktávku. Navíc jsem tehdy neměl takový limit na kartě, takže jsem hodinky zaplatil z účtu a ještě na ně chvíli v tom Svatém Mořici čekal. Ale měl jsem z nich tehdy ohromnou radost, nikdy předtím by mě ani nenapadlo, že si budu moci jednou tak drahé hodinky dovolit.
Ale teď už máte docela pěknou sbírku i dražších kousků...
S každou novou smlouvou nebo úspěchem jsem si jedny hodinky pořídil. Takže jsem pokračoval s Royal Oak Offshore od Audemars Piguet, následovaly Rolex Submariner, loni Yacht-Master a letos GMT-Master II. „Suby“ nosím nejčastěji, říkám o nich nadneseně, že jsou to moje montérkové hodinky. Tchán měl doma v šuplíku nefunkční IWC Portugieser, nechal jsem je opravit a myslím, že to budou takové ty památeční hodinky pro mého syna Lewise. Pak mám ještě montblancy, ty jsem dostal jako dárek od týmového spolujezdce Juliana Alaphilippa.
Asi auta, ale hned vzápětí hodinky. Ty jsou opravdu velké téma, protože neznám moc cyklistů, kteří by nějaké mechanické hodinky neměli.
Je to nějaký nový trend mezi cyklisty?
Nevím úplně jistě, proč to tak je. Možná je to teď i trochu móda, dřív se to, kdo nosí co na zápěstí, tolik neřešilo. Dnes už má spousta kluků krásné hodinky, určitě pomohlo i to, že máme vyšší platy a můžeme si špičkové hodinky dovolit. A mladá, nastupující generace nechce být pozadu, to je asi normální, že pokukujete po tom, co mají ostatní. Zároveň jde asi i o status, ale ten má platnost všude, nejen v cyklistice. Mezi špičkou se najdou už i opravdoví sběratelé, kteří do hodinek investovali hodně peněz.
Jaké hodinářské značky jsou mezi cyklisty nepopulárnější?
Často vidíte hodinky Rolex. Je to značka, u níž mají i mladí kluci jistotu, že neudělají chybu. Pak je to IWC a čím dál oblíbenější jsou tudory. Hodinky od Patek Philippe má jen pár lidí. Ještě se mezi cyklisty objevují hodinky Richard Mille, ale většinou jde o sponzorský dárek. Asi by si je nikdo sám od sebe nekoupil. Jezdí s nimi od nás Mark Cavendish a Julian Alaphilippe, podporují tým UAE v čele Tadejem Pogačarem.
Jaké byly vaše první mechanické hodinky?
Já mám hodinky spojené s nějakým důležitým momentem v životě, většinou jsou za odměnu. První hodinky, které jsem si koupil, byly od IWC. Když mi bylo patnáct let, strávil jsem pár týdnů na vysokohorském soustředění ve Svatém Mořici. Často jsem tam chodíval kolem prodejny s hodinkami, koukal do výlohy na tu nádheru a říkal si, že jsou ty ceny vysoké, i kdyby byly v českých korunách. Když jsem v roce 2010 vyhrál mistrovství světa cyklokrosu v Táboře, vrátil jsem se po deseti letech na stejné místo a hodinky si v tom švýcarském obchodě koupil. Tehdy jsem ještě hodně váhal, říkal jsem si, že bych za ty peníze měl zánovní oktávku. Navíc jsem tehdy neměl takový limit na kartě, takže jsem hodinky zaplatil z účtu a ještě na ně chvíli v tom Svatém Mořici čekal. Ale měl jsem z nich tehdy ohromnou radost, nikdy předtím by mě ani nenapadlo, že si budu moci jednou tak drahé hodinky dovolit.
Ale teď už máte docela pěknou sbírku i dražších kousků...
S každou novou smlouvou nebo úspěchem jsem si jedny hodinky pořídil. Takže jsem pokračoval s Royal Oak Offshore od Audemars Piguet, následovaly Rolex Submariner, loni Yacht-Master a letos GMT-Master II. „Suby“ nosím nejčastěji, říkám o nich nadneseně, že jsou to moje montérkové hodinky. Tchán měl doma v šuplíku nefunkční IWC Portugieser, nechal jsem je opravit a myslím, že to budou takové ty památeční hodinky pro mého syna Lewise. Pak mám ještě montblancy, ty jsem dostal jako dárek od týmového spolujezdce Juliana Alaphilippa.
Jaký je váš vysněný hodinářský kousek?
Moc bych si chtěl pořídit dva modely od značky Patek Philippe, a to Calatrava ref. 5226G a hodinky Nautilius. Třeba se jich někdy dočkám, jednou bych je chtěl dát synovi.
A proč se vám Nautily tolik líbí, je to ta jejich investiční tvář?
Nebudu lhát, že to, jak jsou tyto hodinky vzácné, a tudíž i ceněné, mě na nich neláká. Ale líbí se mi hlavně samotná značka Patek Philippe a její filozofie, že hodinky nevlastníš, spíš je jen opatruješ pro další generace a předáváš dál. Jednou bych je určitě předal Lewisovi a ten by je mohl jednou věnovat svému synovi. Zároveň jsem spíš zaměřený na sportovní modely než na ryze elegantní a komplikované kusy, tak proto bych chtěl nautily.
Používáte přídavné mechanismy na hodinkách, tedy komplikace? Nebo se hodinkami spíš kocháte?
Když si hodinky koupím, zjistím, co a jak funguje. Vyzkouším datum, gmtčko, chronograf... Ale dál už to nezkoumám a většinou už ani nepoužívám. Musím mít na hodinkách správný čas, to je jasné, ale na ostatní věci mi většinou postačí mobil.
Ani mechanický budíček byste nevyužil?
Asi ne. Na závodech mám budík v telefonu a zároveň si na něm nastavuji večerku, aby mě nikdo nerušil zprávou nebo voláním. Ale i to má svá omezení, od šesti od rána mi musí mobil fungovat, to může zavolat dopingová kontrola. Kdybych jí to nevzal, byl by to velký průšvih. Když jsem doma s rodinou, budím se okolo půl sedmé, to se začíná probouzet celý dům.
Jste spíš skřivan, nebo sova?
Jsem rozhodně noční typ, a manželka naopak ten ranní. Já obecně nerad spím, a kdybych do postele nemusel, tak bych byl asi nejspokojenější. Mám rád ten klid, když všechno usne. Je to čas jen pro mě, čas na zábavu nebo na dodělání toho, co nestihnu přes den. Vím, že bych měl spát víc. Ideální režim mám na závodech, na Vueltě jsem chodil spát kolem jedné půl druhé a vstával okolo deváté půl desáté.
Vzpomenete si na období v životě, které vám nejrychleji uteklo?
Mám pocit, že opravdovou časovku zažívám od doby, kdy se mi před sedmi lety narodil syn Lewis. Za tu dobu jsem se nezastavil a roky letí. Dřív, když jsem měl čas, tak jsem si na chvíli lehnul a odpočinul si, v období před Lewisem jsem měl spoustu aktivit: předělávali jsme rodinný penzion, zřídili jsme půjčovnu kol na Mallorce. Teď už si to neumím představit, nevím, kde bych na to bral energii. Prostě když jsem konečně doma, chci se plně věnovat Lewisovi. Přijedu z tréninku, on přijde ze školy a jdeme si hrát, do lesa, do parku, na hřiště. Baví mě to, můj čas je od chvíle, kdy se narodil, jeho čas.
Moc bych si chtěl pořídit dva modely od značky Patek Philippe, a to Calatrava ref. 5226G a hodinky Nautilius. Třeba se jich někdy dočkám, jednou bych je chtěl dát synovi.
A proč se vám Nautily tolik líbí, je to ta jejich investiční tvář?
Nebudu lhát, že to, jak jsou tyto hodinky vzácné, a tudíž i ceněné, mě na nich neláká. Ale líbí se mi hlavně samotná značka Patek Philippe a její filozofie, že hodinky nevlastníš, spíš je jen opatruješ pro další generace a předáváš dál. Jednou bych je určitě předal Lewisovi a ten by je mohl jednou věnovat svému synovi. Zároveň jsem spíš zaměřený na sportovní modely než na ryze elegantní a komplikované kusy, tak proto bych chtěl nautily.
Používáte přídavné mechanismy na hodinkách, tedy komplikace? Nebo se hodinkami spíš kocháte?
Když si hodinky koupím, zjistím, co a jak funguje. Vyzkouším datum, gmtčko, chronograf... Ale dál už to nezkoumám a většinou už ani nepoužívám. Musím mít na hodinkách správný čas, to je jasné, ale na ostatní věci mi většinou postačí mobil.
Ani mechanický budíček byste nevyužil?
Asi ne. Na závodech mám budík v telefonu a zároveň si na něm nastavuji večerku, aby mě nikdo nerušil zprávou nebo voláním. Ale i to má svá omezení, od šesti od rána mi musí mobil fungovat, to může zavolat dopingová kontrola. Kdybych jí to nevzal, byl by to velký průšvih. Když jsem doma s rodinou, budím se okolo půl sedmé, to se začíná probouzet celý dům.
Jste spíš skřivan, nebo sova?
Jsem rozhodně noční typ, a manželka naopak ten ranní. Já obecně nerad spím, a kdybych do postele nemusel, tak bych byl asi nejspokojenější. Mám rád ten klid, když všechno usne. Je to čas jen pro mě, čas na zábavu nebo na dodělání toho, co nestihnu přes den. Vím, že bych měl spát víc. Ideální režim mám na závodech, na Vueltě jsem chodil spát kolem jedné půl druhé a vstával okolo deváté půl desáté.
Vzpomenete si na období v životě, které vám nejrychleji uteklo?
Mám pocit, že opravdovou časovku zažívám od doby, kdy se mi před sedmi lety narodil syn Lewis. Za tu dobu jsem se nezastavil a roky letí. Dřív, když jsem měl čas, tak jsem si na chvíli lehnul a odpočinul si, v období před Lewisem jsem měl spoustu aktivit: předělávali jsme rodinný penzion, zřídili jsme půjčovnu kol na Mallorce. Teď už si to neumím představit, nevím, kde bych na to bral energii. Prostě když jsem konečně doma, chci se plně věnovat Lewisovi. Přijedu z tréninku, on přijde ze školy a jdeme si hrát, do lesa, do parku, na hřiště. Baví mě to, můj čas je od chvíle, kdy se narodil, jeho čas.
Kateřina Daňková
Vedoucí marketingového oddělení
„Společnost Carollinum je lídrem na trhu, kreativní a neotřelý marketing je pak její důležitou vizitkou. V posledních letech rezonuje naše ambasadorská kampaň s přáteli značky, můžete mezi nimi poznat armádního generála Emila Bočka, architektku Evu Jiřičnou, či profesionální české sportovce Kláru Spilkovou a Zdeňka Štybara. Jsme pyšní na firemní časopis Umění času i na poslední kampaň se sběratelem hodinek Tomášem Berdychem. Hodinkami jednoduše žijeme.“