S puncem nejstaršího hodináře

Jean-Marc Vacheron

Článek napsán ve spolupráci s Vacheron Constantin.

Psal se rok 1755, když nadaný 24letý hodinář jménem Jean-Marc Vacheron otevřel v Ženevě, rodícím se celosvětovém centru hodinářství, svou dílnu. Položil tak základy nejstaršího hodinářskho domu na světě, který je od svého vzniku v nepřetržitém provozu.

Dílna Vacheron Constantin

V roce 1819 se na scéně objevuje nový společník firmy Francois Constantin, jenž má pomoci značce v další expanzi. S jeho příchodem dochází také k jejímu přejmenování do podoby, kterou známe dnes - Vacheron Constantin.

Francois Constantin

Francois se rozhodl společnosti vtisknout mezinárodní rozměr a podařilo se mu například dobýt trh Spojených států amerických. Na jedné ze svých pracovních cest, vymyslel dosud platné motto domu: ,,Pokud je to možné, dělat vždy věci lépe - a to je možné vždycky." V souladu s tímto výrokem vytváří Vacheron Constantin výjimečné hodinky soustavně pokořující hranice svých možností.

Pokud je to možné, dělat vždy věci lépe - a to je možné vždycky

Vacheron Constantin dnes

Důležitý milník v historii značky představuje rok 1996, kdy Vacheron Constantin vstupuje do skupiny Richmont. Pod její ochranou se nadále rozvíjí a po celém světě zaměstnává více než tisíc lidí, z toho kolem čtyř set přímo v Ženevě.

Manufaktury Vacheron Constantin

Společnost v současnosti provozuje ve Švýcarsku dvě manufaktury - jednu na okraji Ženevy, která je zároveň sídlem ústředí, a druhou v Le Brassus, kde soustřeďuje specialisty na výzkum, vývoj a výrobu komponentů luxusních hodinek Vacheron Constantin.

Sídlo Vacheron Constantin

Historické sídlo Vacheron Constantin se nachází na stejné adrese od roku 1755 a to ve čtvrti Saint-Gervais v centru Ženevy. V současné době je tato vlajková loď domovem exkluzivního butiku, firemního archivu, ale také historických hodinářských nástrojů a nářadí, které Vacheron Constantin vyvinul od roku 1755 až do dnešních dnů.

Více informací o historii manufaktury se dozvíte v našem butiku Carollinum či na stránkách Vacheron Constantin.

Vybráno z Carollinum magazínu